phone

Aktuální medicína 01/2018
Terapie diabetes mellitus

54. diabetologické dny Luhačovice
Vychází: 25.4.2018

Vedoucí vydání: Štěpán Svačina

Úvodní slovo

Prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., MBA

 

Knihy o diabetu vycházejí velmi často. Přesto to nestačí. Diabetologie je oborem, který se v posledních letech mění velmi dynamicky. Vzpomeňme, jak se změnilo spektrum léku používaných v diabetologii za posledních pět či deset let. Mění se i názory na režimová opatření u diabetu. Proto má smysl vydávat taková monotematická čísla časopisu, jako je to, které držíte v rukou.

Je to aktuální přehled téměř všech důležitých témat oboru. Tedy taková malá aktuální učebnice diabetologie. Všechna zde uvedená témata se v posledních letech velmi změnila a je těžko říci, které nejvíce. Pacienti ze změn v oboru určitě profitují. Mohli by však profitovat ještě více, kdyby nebylo omezení pojišťoven. Omezena je preskripce léků např. kritérii kompenzace diabetu nebo hmotností. Pacient se často musí nejprve v kompenzaci zhoršit, aby pak dosáhl na modernější léky.

Zásadní fakta pro preskripci obsahuje SPC léků. U nás však často nejsou pro preskripční omezení přístupné kombinace léků, které jsou již mnoho let umožněné v SPC. V tom by česká diabetologie potřebovala trochu změnit. Podobně problémová je totiž i v oblasti diet a režimových opatření. Zde racionální a vědecky zdůvodněná opatření stojí v konkurenci různých „zaručených“ postupů a potravinových doplňků s rozsáhlou reklamou v médiích.

Přesto se celkově diabetologie mění určitě k lepšímu a je to nejen inovacemi – novými léky, technologiemi a postupy, ale třeba i tím, že některé technologie (například senzory) jsou v posledních letech našim pacientům dostupnější.

Přeji Vám hezké chvíle při čtení tohoto časopisu, ale hlavně přeji pacientům, aby vše, o čem se zde píše, bylo i jim rychle dostupné.

Štěpán Svačina

Autoři

prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., MBA (vedoucí vydání)
3. interní klinika 1. LF UK a VFN v Praze

a

MUDr. Alena Adamíková, Ph.D.
Diabetologické centrum Zlín

MUDr. Kateřina Anderlová, Ph.D.
3. interní klinika 1. LF UK a VFN v Praze
Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN v Praze

MUDr. Milan Flekač, Ph.D.
3. interní klinika 1. LF UK a VFN v Praze

prof. MUDr. Alexandra Jirkovská, CSc.
Centrum diabetologie IKEM Praha

MUDr. Hana Krejčí, Ph.D
3. interní klinika 1. LF UK a VFN v Praze
Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN v Praze

MUDr. Martin Matoulek, Ph.D.
3. interní klinika 1. LF UK a VFN v Praze

doc. MUDr. Martin Prázný, CSc., Ph.D.
3. interní klinika 1. LF UK a VFN v Praze

prof. MUDr. Hana Rosolová, DrSc.
Centrum preventivní kardiologie UK, Lékařská fakulta v Plzni a 2. interní klinika Fakultní nemocnice Plzeň

MUDr. Jan Škrha jr., Ph.D.
3. interní klinika 1. LF UK a VFN v Praze

doc. MUDr. Alena Šmahelová, Ph.D.
III. interní gerontometabolická klinika FN a LF UK Hradec Králové

MUDr. Jan Šoupal, Ph.D.
3. interní klinika 1. LF UK a VFN v Praze

MUDr. Vladimír Tuka, Ph.D.
3. interní klinika 1. LF UK a VFN v Praze

Diabetes a jeho léčba

prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc.
3. interní klinika 1. LF UK a VFN v Praze

Souhrn: Diabetes 1. typu je onemocnění relativně vzácné, dnes musí být léčen trvale inzulinem. Jeho léčba patří do rukou diabetologa. Diabetes 2. typu je jedno z nejzávažnějších civilizačních onemocnění – měl by být zachycen při preventivních prohlídkách. Co nejdříve by mělo dojít k normalizaci glykemií. Dobrá léčba diabetu na počátku onemocnění predikuje příznivý stav ještě po 20 letech, a naopak pozdní léčba nemá už dostatečný efekt. Diabetika 2. typu vždy léčíme režimovými opatřeními a farmakoterapií. Antidiabetikem první volby je metformin. Nejlevnějšími léky používanými v druhém kroku po metforminu jsou deriváty sulfonylurey. Z inhibitorů alfa-glukosidázy se u nás používá prakticky jen akarbóza. Obvykle se podává v kombinační léčbě a je jediným perorálním antidiabetikem, které lze použít u obou typů diabetu. Z inzulinových senzitizérů má v současnosti praktický význam pioglitazon s prokázaným pozitivním kardiovaskulárním efektem. Běžně používanou skupinou perorálních antidiabetik se v současnosti staly gliptiny – celosvětově jsou považovány za jednu z nejperspektivnějších skupin perorálních antidiabetik, kterou lze kombinovat s mnoha dalšími antidiabetiky včetně inzulinu. Mezi injekčně podávaná antidiabetika řadíme inkretinová analoga, která výrazně snižují hmotnost. Relativně novou skupinou antidiabetik, která zvyšují renální ztráty glukózy, jsou glifloziny – výrazně snižují i hmotnost a krevní tlak. Jedná se o velmi zajímavou skupinu léků pro své již potvrzené a i ve studiích očekávané kardiovaskulární efekty. Důležitou roli  v léčbě diabetu hrají i inzuliny a inzulinová analoga. V souvislosti s novými možnostmi léčby diabetu se neustále v celém světě vyvíjí algoritmus jeho léčby – Česká diabetologická společnost v doporučeném postupu například konstatovala, že mechanismus působení gliflozinů a jejich kardiovaskulární účinek je posunují v algoritmu výše. Až 40× snižuje riziko diabetu 2. typu bariatrická chirurgie. Z ekonomického hlediska se náklady na operaci kompenzují úsporami na léčbě do dvou let; bariatrická chirurgie má výrazný vliv i na snížení mortality.
Klíčová slova: léčba diabetu, perorální antidiabetika, léčba inzulinem, inkretinová analoga, kardiovaskulární komplikace diabetu


Diabetes and its treatment
Summary: Type 1 diabetes is a relatively rare condition, today it has to be permanently treated with insulin. Its treatment is the responsibility of the diabetologist. Type 2 diabetes is one of the most serious civilization diseases – it should be detected during preventive examinations. Every effort should be made to achieve normalization of glycemia as soon as possible. While effective treatment of diabetes from its onset makes   a favorable outcome after 20 years very likely, late initiation of therapy has little or no effect at all. As a rule, treatment of patients with Type 2 diabetes is based on lifestyle measures and pharmacotherapy. The antidiabetic agent of first choice is metformin, followed by sulfonylureas. Of the alpha-glucosidase inhibitors, only acarbose is used in our country. It is usually given in combination therapy and is the only oral antidiabetic that can be used in both types of diabetes. Among insulin sensitizers, pioglitazone has been shown to have beneficial cardiovascular effect. Recently gliptins have become a class of oral antidiabetic agents commonly used worldwide; they are considered to be one of the most promising classes of oral antidiabetic agents that can be combined with many other antidiabetics including insulin. Injectable antidiabetics include incretin analogues significantly reducing weight. A relatively new class of antidiabetic agents that increase renal glucose loss are glycosyls significantly reducing weight and blood pressure. It is a most interesting class of drugs for their already confirmed and even anticipated cardiovascular effects. Insulin and insulin analogues also play an important role in the treatment of diabetes. As new options in the treatment of diabetes continue to emerge, the algorithm of its treatment is constantly developing around the world – the Czech Diabetes Society, for example, stated in its guideline that the mechanisms of action of gliflozins and their cardiovascular effects have move upward within the algorithm. Bariatric surgery has been shown to reduce the risk of developing Type-2 diabetes by up to 40 times. From an economic point of view, the cost of surgery is offset by treatment-related savings within a period of two years; besides, bariatric surgery has a significant impact on reducing mortality.

Keywords: diabetes treatment, oral antidiabetic agents, insulin therapy, incretin analogue, cardiovascular complications of diabetes

Antidiabetika a diabetické onemocnení ledvin

MUDr. Milan Flekač, Ph.D.
3. interní klinika 1. LF UK a VFN v Praze

Souhrn: V dnešní době existuje stále více léčebných postupů, které mohou být v primární i sekundární prevenci diabetického onemocnění ledvin efektivní, přesto v mnoha případech nemusí být dostatečně účinné, či dokonce selhávají. Antidiabetika mohou zasáhnout mechanismem nezávislým na ovlivnění glykemie či přímým renoprotektivním vlivem. Otázka je, zda se léčebné postupy mají při volbě antidiabetika lišit v závislosti na době trvání diabetu, přítomnosti makrovaskulárních komplikací a přítomnosti a tíži postižení ledvin diabetem. Víme, že prevence vzniku nebo zpomalení progrese renálního onemocnění znamená i snížení KV rizika u pacientů s diabetem. Proto je vhodné volit léky, které nezhoršují renální funkce. Při volbě antidiabetik je třeba mít také na paměti, že funkce ledvin diabetiků je labilní oproti osobám bez diabetu. Je nutno počítat s akutním zhoršením, např. při průvodních chorobách či různých terapeutických intervencích. Je vhodné přednostně volit léky, jejichž dávkování na funkci ledvin nezávisí.

Klíčová slova: diabetes, diabetické onemocnění ledvin, albuminurie, antidiabetika, renální funkce

 

Antidiabetics and diabetic kidney disease

Summary: While, currently, a wide spectrum of drugs that can be effective in both primary and secondary prevention of diabetic kidney disease are available for clinical use, in many cases, they may not be effective enough or even fail. Antidiabetic agents can work through a mechanism independently of glycemia control or direct renoprotective effects. The question is whether the choice of antidiabetics depends on diabetes duration, presence of macrovascular complications and the presence and severity of kidney disease. We do know that preventing the onset or slowing the progression of diabetic kidney disease helps reduce the risk of cardiovascular complications in diabetic patients. Therefore, it is advisable to choose drugs that do not impair renal function. When choosing antidiabetics, it should also be borne in mind that diabetic kidney function is labile compared to people without diabetes. Acute exacerbations such as illness or various therapeutic interventions should likewise be considered. It is preferable to choose drugs whose dosing is independent of renal function.

Keywords: diabetes, diabetic kidney disease, albuminuria, antidiabetic agents, renal function 

Kontinuální a okamžité monitorování glykemie: Nastává soumrak glukometrů?

MUDr. Jan Šoupal, Ph.D. 
3. interní klinika 1. LF UK a VFN v Praze

Souhrn: K úspěšné léčbě diabetu 1. typu (DM1) je nutné přesné dávkování inzulinu a spolehlivé způsoby monitorace glykemie. Ke každodenní monitoraci lze využít glukometry (SMBG), systémy pro tzv. okamžité monitorování glukózy (FGM) a kontinuální monitoraci glukózy (CGM). Základem kontinuální i okamžité monitorace jsou glykemické senzory zavedené v podkoží. CGM informuje pacienta o vývoji glykemie automaticky přibližně v pětiminutových intervalech. V případě FGM je pacient informován až poté, co přiloží přijímač do těsné blízkosti senzoru. Přesnost měření CGM i FGM se výrazně zlepšila a v posledních letech je zcela srovnatelná s přesností kvalitních glukometrů. Zvýšení kvality senzorů přináší stále větší nebo úplnou nezávislost CGM a FGM na glukometrech a přesnost CGM již přestala být překážkou při konstrukci uzavřeného okruhu. Hlavní překážkou, která brání širokému použití CGM a FGM, je prozatím vyšší cena. Následující text podává přehled poznatků o kontinuálním a okamžitém monitorování u pacientů s DM1, u nichž lze v blízké budoucnosti očekávat široké uplatnění těchto systémů.

Klíčová slova: monitorace glykemie, okamžité monitorování glukózy, kontinuální monitorování glukózy, glukometry, glykemické senzory

 

Continuous and immediate glucose monitoring:Is there a twilight of glucometers?

Summary: Successful treatment of type 1 diabetes (DM1) requires precise insulin dosing and reliable techniques of glucose monitoring. Self-monitoring of blood glucose (SMBG), flash glucose monitoring (FGM) and continuous glucose monitoring (CGM) can be used for day-to-day monitoring. The basis of CGM and FGM is glycemic sensors inserted into subcutaneous tissue. CGM automatically informs the patient about glycemia development at approximately five-minute intervals. With FGM, the patient is informed only after placing the receiver in close proximity to the sensor. The accuracy of both CGM and FGM measurements has improved significantly and has been comparable in recent years to the accuracy of high- quality glucometers. Improved sensor quality makes CGM and FGM independent of glucometers, and means CGM accuracy is no longer an obstacle to constructing a closed loop system. So far, the major obstacle to the widespread use of CGM and FGM is the higher cost. The following text provides an overview of the findings on CGM and FGM in patients with DM1, both of which can be expected to be widely adopted in the near future.

Key words: glucose monitoring, flash glucose monitoring, continuous glucose monitoring, glucometers, glycemic sensors

Glykemie v pohybu:
variabilita, hypoglykemie a moderní diabetologie

doc. MUDr. Martin Prázný, CSc., Ph.D.; MUDr. Jan Šoupal, Ph.D.; MUDr. Jan Škrha jr., Ph.D. 
3. interní klinika 1. LF UK a VFN v Praze

Souhrn: Cévní komplikace diabetu jsou následkem dlouhodobě neuspokojivé kompenzace diabetu. Kompenzaci diabetu jsme přitom dosud byli zvyklí hodnotit podle glykovaného hemoglobinu HbA1c. Glykovaný hemoglobin však nevypovídá nic o krátkodobém kolísání glykemie. Kontinuální monitorace glukózy nyní nabízí možnost podrobně zkoumat změny v koncentraci glukózy, takzvanou glykemickou variabilitu. V souvislosti s výzkumem krátkodobé glykemické variability je více sledováno i dlouhodobé kolísání kompenzace diabetu, které hodnotíme mírou variability HbA1c. Spolu s novými poznatky z oblasti glykemické variability nabízí kontinuální monitorace glukózy i nové parametry hodnocení kompenzace diabetu – těmi je například odhadovaná hodnota HbA1c, procento času stráveného v hypoglykemii, hyperglykemii a v cílovém rozmezí. Analýza dat z kontinuální monitorace zároveň umožňuje sledovat potenciální rizikové vzory v glykemických profilech a umožňuje identifikovat a hodnotit různé postupy pacientů při self-managementu diabetu. Glykemická variabilita může mít vztah k tradičním faktorům spojovaným s cévním poškozením: oxidačním stresem, endotelovou dysfunkcí a zánětem. V současné době máme důvod se domnívat, že vyšší glykemická variabilita může souviset s makrovaskulárními komplikacemi diabetu, její vztah k mikrovaskulárním komplikacím ale přes narůstající počet publikací zkoumajících tuto problematiku zatím zůstává nejasný. Glykemická variabilita má však ještě další význam. Z klinického hlediska je krátkodobá variabilita glukózy jedním ze zásadních faktorů, které ovlivňují šanci na dosažení uspokojivé kompenzace diabetu. Vysoká glykemická variabilita je spojena s vyšším rizikem hypoglykemie, a zejména u pacientů s DM 1. typu, kteří nezvládají prostřednictvím kvalitního self managementu glykemickou variabilitu snížit, zůstává častý výskyt hypoglykemií hlavní překážkou na cestě k dosažení cílových hodnot glykemie. Je nezbytné zdůraznit, že kontinuální monitorace glukózy vede u pacientů s diabetem 1. typu ke snížení glykemické variability a ke zlepšení kompenzace diabetu bez nárůstu procenta času stráveného v hypoglykemii. Glykemická variabilita se však postupně snižuje i u pacientů s diabetem 2. typu díky novým možnostem farmakologické léčby. Hlavní přínos moderních antidiabetik spočívá ve snížení rizika hypoglykemie, zvýšené bezpečnosti léčby a v dalších pozitivních (často i neglykemických) efektech. Prakticky všechna moderní perorální antidiabetika i injekční preparáty včetně inzulinů nové generace jsou v současnosti spojeny s nižším rizikem hypoglykemie, a tudíž i s nižší glykemickou variabilitou, než tomu bylo v případě starších léků. Moderní diabetologie se tak přirozenou cestou ubírá ke snížení glykemické variability a ke snazšímu a bezpečnějšímu dosažení optimální kompenzace diabetu a nižšímu riziku komplikací.

Klíčová slova: glykemická variabilita, variabilita HbA1c, komplikace, diabetes 1. a 2. typu, hypoglykemie, kontinuální monitorace glukóz

 

Glycemia on the move: variability, hypoglycemia, and modern diabetes care

Summary: Vascular complications of diabetes are the result of long-term unsatisfactory diabetes control. Diabetes control used to be assessed by glycated hemoglobin (HbA1c) values. However, glycated hemoglobin does not mirror short-term fluctuations in glycemia. Continuous glucose monitoring now offers the possibility to examine in detail the changes in glucose levels, the so-called glycemic variability. In the context of research into short-term glycemic variability, long-term fluctuations in diabetes control, assessed as HbA1c variability, are more closely monitored. Together with new findings from the area of glycemic variability, continuous glucose monitoring offers new parameters for evaluating diabetes control such as estimated HbA1c, percentage of time spent in hypoglycemia, hyperglycemia and the target range. Analysis of data of continuous monitoring also makes it possible to monitor potential risk patterns in glucose profiles and to identify and evaluate different patient techniques in self-management of diabetes. Glucose variability may be related to traditional factors associated with vascular damage: oxidative stress, endothelial dysfunction and inflammation. While, currently, it can be reasonably believed that increased glucose variability may be related to macrovascular complications of diabetes, its relationship to microvascular complications – despite an ever-growing number of publications addressing this issue – remains unclear. However, there are other implications to glucose variability. From a clinical point of view, short-term variability of Glykemie v pohybu: variabilita, hypoglykemie a moderní diabetologie  Monitorace glykemie K glucose is one of the key factors affecting chances of achieving satisfactory diabetes control. High glucose variability is associated with increased risk of hypoglycemia, particularly in patients with type 1 DM who fail to reduce glucose variability through self-management; frequent occurrence of hypoglycemia remains a major obstacle to achieving target glucose levels. It should be emphasized that continuous glucose monitoring leads to a decrease in glucose variability in patients with type 1 diabetes and improved diabetes control without increasing the percentage of time spent in hypoglycemia. However, given new options in pharmacotherapy, glucose variability gradually decreases in patients with type 2 diabetes. The main benefits of modern antidiabetics include reduced risk of developing hypoglycemia, increased safety of treatment, and other beneficial (often non-glycemic) effects. Virtually all modern oral antidiabetics and injections, including new-generation insulins, currently carry a lower risk of hypoglycemia and, consequently, glucose variability compared with older drugs. Modern diabetes care is obviously bound to reduce glucose variability and to achieve easier and safer optimal diabetes control while associated with a lower risk of complications.

Keywords: glucose variability, HbA1c variability, complications, type 1 and type 2 diabetes, hypoglycemia,  continuous glucose monitoring

Novinky v inzulinoterapii

doc. MUDr. Alena Šmahelová, Ph.D. 
III. interní gerontometabolická klinika FN a LF UK Hradec Králové

Souhrn: Značná část pacientů s diabetem 1. i 2. typu léčených inzulinem není stále dobře kompenzována. Příčinou jsou možná rizika neadekvátní inzulinové léčby (v současnosti hypoglykemie a postprandiální hyperglykemie). Ke zlepšení inzulinových režimů byly a jsou dále vyvíjeny nové typy inzulinů, které umožňují ještě těsnější přiblížení k trvalé normoglykemii než současná dosud používaná inzulinová analoga (glargin, detemir, aspart, glulisin, lispro). Degludek (velmi dlouhý účinek s plochým farmakokinetickým profilem) a FiAsp (velmi rychlý nástup účinku) jsou přípravky nyní využívané v reálné praxi. Degludek ve fixní kombinaci s liraglutidem, příp. glargin s lixisenatidem umožňují komfortní léčbu diabetiků 2. typu. Ve stadiích zkoušení jsou nové cesty aplikace inzulinů (např. orální, inhalační, tzv. smart inzuliny).

Klíčová slova: dlouze účinkující inzulinová analoga, krátkodobá inzulinová analoga, degludek, FiAsp, IDegLira, LixiLan, nové inzuliny


News trends in insulin therapy

Summary: A significant proportion of patients with type 1 and 2 diabetes treated with insulin is still not well controlled. This may be due to the risk of inadequate insulin therapy (currently hypoglycemia and postprandial hyperglycemia). To improve insulin regimes, new types of insulin have been developed to allow to get still closer to sustained normoglycemia than the currently used insulin analogues (glargine, detemir, aspart, glulisine, lispro). Degludec (very long acting with a flat pharmacokinetic profile) and FiAsp (very fast onset of action) are currently used in real-life practice. Degludec in a fixed combination with liraglutide or, possibly, glargine with lixisenatide allow comfortable treatment of type 2 diabetics. New routes of insulin administration (eg, oral, inhalation, so-called smart insulins) are currently being tested.

Key words: Long-acting insulin analogue, short insulin analogue, degludec, FiAsp, IDegLira, LixiLan, new insulins

Plánování gravidity a prekoncepční příprava u žen s diabetem 1. a 2. typu

MUDr. Hana Krejčí, Ph.D.; MUDr. Kateřina Anderlová, Ph.D.
13. interní klinika 1. LF UK a VFN v Praze 2Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN v Praze

Souhrn: Cílem prekoncepční péče je příprava ženy na těhotenství, což v případě diabetu znamená snahu o dosažení normoglykemií. Hyperglykemie představují řadu rizik pro dítě i matku. Některé z těchto komplikací se rozvíjejí od počátku těhotenství, proto je velmi důležité dosáhnout uspokojivé kompenzace diabetu nejpozději v době početí. V rámci prekoncepční péče také cíleně pátráme po tyreopatii, celiakii a arteriální hypertenzi, které se častěji pojí s diabetem, a jsou-li neléčeny, představují další riziko pro těhotenství. V těhotenství může dojít ke zhoršení chronických diabetických komplikací, zejména diabetické retinopatie a diabetického onemocnění ledvin, proto je potřeba znát výchozí stav a pravidelné kontroly renálních funkcí a kontroly u očního lékaře. Pokročilá stadia diabetických komplikací mohou být kontraindikací těhotenství. Uspokojivé kompenzace diabetu 1. typu lze dosáhnout úpravou stravy a inzulinového režimu – v indikovaných případech může být vhodný převod na léčbu inzulinovou pumpou. Kompenzaci zlepšuje také kontinuální monitorace glukózy, u diabetu léčeného inzulinovou pumpou i inzulinovými pery. U diabetiček 2. typu s nadváhou či obezitou je vhodná komplexní léčba s cílem redukce alespoň 10 % tělesné hmotnosti. Z léčby vysazujeme perorální antidiabetika s výjimkou metforminu a v případě potřeby zahájíme léčbu inzulinem.

Klíčová slova: prekoncepční péče, komplikace diabetu, diabetická retinopatie, monitorace, inzulin


Pregnancy planning and preconceptive care in women with Type-1 and Type-2 diabetes 

Summary: The goal of prenatal care is to prepare the woman for pregnancy, which in the case of diabetes, means to achieve normoglycemia. Hyperglycemia poses a number of risks for both the fetus and the mother. As some of these complications have been developing since conception, it is very important to achieve satisfactory metabolic control at the time of conception at the latest. During prenatal care, we also search for the presence of thyroid disease/disorders, celiac disease and arterial hypertension, which are more likely to be associated with diabetes and, if untreated, pose a further risk to pregnancy. During pregnancy, chronic diabetic complications, especially diabetic retinopathy and diabetic kidney disease, may worsen; therefore, it is critical to know the patient´s baseline status, and regular monitoring of renal function and retinal checks by the ophthalmologist are needed. Advanced stages of diabetic complications may be contraindications to pregnancy. Satisfactory control of Type 1 diabetes can be achieved by adjusting diet and insulin regimen – in some cases insulin pump therapy may be appropriate. Diabetes control can be further improved with continuous glucose monitoring both in diabetes treated with the insulin pump or with multiple daily insulin injections. For overweight or obese patients with Type 2 diabetes, comprehensive treatment is appropriate with the aim to lose at least 10% of body weight. It may also be necessary to discontinue oral antidiabetics except metformin and, possibly, to initiate insulin therapy.

Keywords: preconceptive care, complications of diabetes, diabetic retinopathy, monitoring, insulin

Těhotenství žen s diabetem 1. a 2. typu

MUDr. Kateřina Anderlová, Ph.D.; MUDr. Hana Krejčí, Ph.D.
13. interní klinika 1. LF UK a VFN v Praze 2Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN v Praze

Souhrn: Těhotenství žen s DM 1. a 2. typu je i přes neustále se zlepšující péči zatíženo velký rizikem vzniku těhotenských a perinatálních komplikací pro matku a dítě. U matky pak může vést ke vzniku a progresi chronických diabetických komplikací. Optimální kompenzace diabetu před těhotenstvím a během něj snižuje riziko vzniku kongenitálních malformací i dalších těhotenských a perinatálních komplikací. Těhotenství diabetiček by tedy mělo být plánované, ideálně v době uspokojivé kompenzace diabetu.

Klíčová slova: diabetes mellitus, gravidita, embryopatie, inzulin

 
Pregnancy in women with type 1 and type 2 diabetes 

Summary: Pregnancy of women with type 1 and type 2 DM is associated with a high risk of developing maternal and fetal complications despite ongoing care. In the mother, diabetes can lead to the development and progression of chronic diabetes-associated complications. Optimal diabetes control before and during pregnancy reduces the risk of congenital malformations and other perinatal complications. Pregnancy of diabetic women should therefore be planned, ideally at a time of satisfactory diabetes control.

Keywords: diabetes mellitus, pregnancy, embryopathy, insulin

Kardiovaskulární riziko diabetiků a pacientů v prediabetu

prof. MUDr. Hana Rosolová, DrSc. 
Centrum preventivní kardiologie UK, Lékařská fakulta v Plzni a 2. interní klinika Fakultní nemocnice Plzeň

Souhrn: Prevalence diabetes mellitus (DM) stoupá exponenciálně téměř na celém světě. Kardiovaskulární (KV) riziko je u diabetiků a také u většiny prediabetiků vysoké nebo velmi vysoké, a proto každý diabetik ve věku 40 let a více by měl užívat statin. Hyperglykemie je považována za jeden z KV rizikových faktorů podobně jako hypertenze nebo dyslipidemie. Pacienti s DM nebo metabolickým syndromem vyžadují komplexní péči. Jsou uvedeny stěžejní studie, které ukazují, jaké léky jsou nejvíce protektivní v léčbě hypertenze a dyslipidemie u pacientů s DM.

Klíčová slova: kardiovaskulární riziko, diabetes mellitus, metabolický syndrom


Cardiovascular risk of diabetics and pre-diabetic patients 
Summary: The prevalence of diabetes mellitus (DM) is increasing exponentially almost all over the world. Cardiovascular (CV) risk is high or very high in diabetic and also prediabetic patients which is why each diabetic patient aged 40 years or older should use a statin. Hyperglycemia is considered a CV risk factor such as hypertension or dyslipidemia. Comprehensive health care is needed in patients with DM. Some landmark studies are presented to show which types of drugs are the most protective in the treatment of hypertension and dyslipidemia in patients with DM.

Key words: cardiovascular risk, diabetes mellitus, metabolic syndrome

Edukace – součást léčby diabetu

MUDr. Alena Adamíková, Ph.D.; prof. MUDr. Alexandra Jirkovská, CSc.
Pracovní skupina pro edukaci výboru České diabetologické společnosti (Jirkovská A2, Adamíková A1, Brož J7, Čechová K2, Eliášová J9, Havlová V2 , Hradec J3, Hrachovinová T2 , Jirkovská J5, Prázný M6, Řihánková R8, Skibová J2, Štefánková J4)  1Diabetologické centrum Zlín, 2Centrum diabetologie IKEM Praha, 3IDE CR Chrudim, 4Diabetologie s.r.o. Hradec Králové, 5Ústřední vojenská nemocnice, Praha, 6III. interní klinika 

1. LF UK a VFN Praha, Interní klinika 72. LF UK a FN v Motole, Praha, 8FN UK Plzeň- Lochotín, 9SZŠ a VOŠZ Merhautova a Diabetologické centrum FN u sv. Anny, Brno

Souhrn: Edukace pacienta je důležitou součástí úspěšné péče o pacienta s diabetes mellitus. Uvádí se, že 50 % diabetiků nedosahuje doporučené cílové hodnoty HbA1c pod 53 mmol/mol, cílové hladiny krevního tlaku, LDL-cholesterolu a kouří. Ve studii UKPDS bylo 1% snížení HbA1c spojeno s 37% redukcí mikrovaskulárních komplikací, 21% snížením mortality spojené s diabetem a 14% redukcí všech příčin mortality. Hlavním cílem edukace je podpora pozitivního chování a motivace k optimalizaci metabolické kontroly, zlepšení dlouhodobých parametrů kompenzace a kvality života, prevence komplikací, redukce morbidity a mortality. Edukace je podle Doporučených postupů ČDS definována jako proces posilující znalosti, dovednosti a schopnosti pacienta nezbytné pro samostatnou péči o diabetes a pro aktivní spolupráci se zdravotníky. Forma edukace může být individuální, skupinová, kombinovaná individuální a skupinová a pomocí moderní technologie metodami na dálku (online, telefonem apod.). V systematické studii z databází se prokázal efekt edukace pro diabetiky 2. typu na kontrolu glykemie statisticky signifikantně u 61,9 % pacientů. Pracovní skupina pro edukaci výboru ČDS iniciovala s grantovou podporou výboru ČDS ČLS JEP dva projekty skupinové edukace v edukačních pracovištích pro diabetiky, ve kterých se prokázalo opakovaně zlepšení kompenzace diabetu podle HbA1c i dalších metabolických parametrů. Je známo, že efektivita edukačních programů je závislá nejen na motivaci pacientů, ale i na motivaci zdravotníků. Rozšíření strukturovaných edukací diabetiků do regionů a udržení motivace pacientů i edukátorů je podmínkou udržitelnosti, což předpokládá finanční zajištění.

Klíčová slova: edukace pacienta, individuální edukace, skupinová edukace, optimalizace metabolické kontroly


Education – an integral part of the treatment of diabetes mellitus 
Summary: Patient education is an important factor for successful treatment of diabetic patients. It has been reported that 50% of diabetic patients do not achieve the recommended target values of HbA1cc below 53 mmol/mol, target levels of blood pressure and LDL cholesterol; moreover, they are smokers. In the UKPDS study, a 1% reduction of HbA1c was associated with a 37% reduction of microvascular complications, 21% reduction of diabetes-associated mortality and a 14% reduction of all cause mortality. The main aim of education is to boost positive behaviour and motivation to optimize metabolic control, improve long-term parameters of diabetes control and quality of life, prevent complications, and reduce morbidity and mortality. According to the Czech Diabetes Society (CDS) guidelines, education is defined as a process supporting the knowledge, skills and capabilities of the patient, which are essential for independent care of diabetes and active collaboration with health-care workers. The form of education can be either individual, or in group sessions, or a combination of individual and group sessions, even distance education (online, by phone, etc.). In a systematic study of databases, a statistically significant effect of education in type 2 diabetes patients on glycemia control has been shown in 61.9% of individuals. The Czech Diabetes Society Board´s Task Force on Education initiated two grant projects of group education sessions in educational centres for diabetic patients repeatedly showing improved diabetes control as documented by HbA1c values and other metabolic parameters. Expansion of the project and maintenance of the motivation of both patients and educators are prerequisites of sustainability, which are dependent availability of funds.

Keywords: patient education, individual education, group education session, optimization of metabolic control, optimization of diabetes mellitus control

Fyzická aktivita v léčbě diabetu

MUDr. Martin Matoulek, Ph.D.; MUDr. Vladimír Tuka, Ph.D.
3. interní klinika 1. LF UK a VFN v Praze

Souhrn: Fyzická aktivita patří mezi základní a zároveň nejvíce podceňované léčebné metody nejen v léčbě diabetu 1. nebo 2. typu. Její význam je komplexní a jako jeden z mála skutečných léků působí na mnoha úrovních s minimem nežádoucích účinků. Dochází nejen ke zlepšení kompenzace diabetu, ale především k ovlivnění dalších rizikových faktorů aterosklerózy, jako jsou například vysoký krevní tlak, dyslipidemie atd. Dlouho nebylo zcela zřejmé, jakými mechanismy je možné, aby tak relativně jednoduchá činnost jako pohyb měla tolik metabolických a dalších efektů. Identifikací myokinů, jejich cílových tkání a popsáním podrobných metabolických cest se v posledních třiceti letech podrobně objasňuje jejich efekt. Obvyklá doporučení 40–60 minut pohybové aktivity o střední intenzitě obden jsou ve skutečnosti kompromisem mezi skutečným efektem a možnostmi, resp. naším očekáváním dodržení režimu ze strany pacienta. Lepší je pravidelná aktivita minimálně 1× denně než obden o delším trvání. Důležitý je monitoring pohybové aktivity. Při zvyšování intenzity je třeba mít na paměti, že pacient s diabetem a dalšími přidruženými onemocněními je rizikový z hlediska výskytu ischemické choroby srdeční. Při vyšších hladinách glykemie nemusí pohybová aktivita přinášet benefit, který od ní čekáme, nebo může být dokonce škodlivá. Plánování pravidelné pohybové aktivity u pacientů s diabetem tedy patří do rukou zkušených lékařů a postup je třeba modifikovat na základě vlastního monitorování.

Klíčová slova: fyzická aktivita, diabetes, monitoring, myokiny


Physical activity in the treatment of diabetes

Summary: Physical activity is one of the basic and most underestimated treatment methods not only in the treatment of type 1 or type 2 diabetes. Its importance is wide-ranging and, as one of the few real drugs, it acts at many levels with minimal side effects. Physical activity not only helps improve diabetes control, it also affects other risk factors of atherosclerosis such as high blood pressure, dyslipidemia, among others. It has long been unclear which mechanisms are at play whereby a relatively simple activity such as movement can have so many metabolic and other effects. Identification of myokines, their target tissues and detailed description of metabolic pathways, has helped improve our understanding of their effect over the past 30 years. The commonly recommended 40-60 minutes of medium-intensity exercise activity is in fact a compromise between the real effect and what is possible, or, to put it more precisely, our expectations regarding a patient´s compliance. Regular physical activity at least once a day is more effective than physical activity of a longer duration every other day. Monitoring of physical activity is most important. When increasing the intensity of physical activity, it should be borne in mind that the patient with diabetes and other associated diseases is at risk for developing ischemic heart disease. In the presence of higher levels of glycemia, physical activity may not have the expected benefit or it can even be harmful. As a result, planning regular exercise activity in diabetic patients is the responsibility of experienced physicians, and the procedure needs to be modified on the basis of self-monitoring.

Keywords: physical activity, diabetes, monitoring, myokines

AKTUÁLNÍ MEDICÍNA 01/2018

Časopis vychází 25.4.2018

  • 80,- Kč
    Terapie diabetes mellitus
  • OBJEDNAT

Partneři

logo logo logo logo logo logo logologologo